Kája Kocáb, jednoduchý muž, světoběžník ze Smíchova, se stává správcem letiště a podílníkem na podivuhodném botanickém výzkumu nenápadné rostlinky, která dokáže vše - léčit i ničit. V hrdinově hovorovém, bodře lidském vyprávění se snoubí sny s hospodsky barvitými, podivuhodnými příběhy, přivedenými až do velmi pábitelských konců, vystupující figury jsou neskutečné, jsou spíše ztělesněním hrdinových přání, touhy i vnitřních bojů. (Jedna z nich je třeba hrdinova duše či svědomí.) Autor úpěnlivě pražským, hospodsky hovorovým slovníkem svého hrdiny sděluje hluboké myšlenky, odborné i životní zkušenosti a pravdy kultivovaného vzdělance a intelektuála, jímž ve skutečnosti je. Jeho hraní si s jazykem, příběhy a situacemi je tak pro něj relaxací.